Globální pohled na DMO
Dětská mozková obrna (DMO) představuje neviditelný zdravotní problém ve většině zemí světa. Není to však proto, že by byla obzvláště vzácná nebo by její dopad na život jedinců, rodin a společnosti byl neměřitelný a zanedbatelný. V zemích s vysokými příjmy je DMO považována za nejčastější příčinu motorického postižení u dětí – jeho odhadovaná prevalence je kolem 2 výskytů na 1000 živě narozených dětí[1], případně 3 až 4 výskyty na 1000 dětí školního věku[2]. Pro vysokopříjmové země je také k dispozici rozsáhlá literatura mapující asociaci mezi DMO a prenatálními a perinatálními rizikovými faktory[3], účinnost terapeutických intervencí[4], funkční status a kvalitu života[5], celoživotní náklady způsobené DMO[6] a dopad na rodiny[7].
Globálně však platí, že méně než 10 % narozených dětí a méně než 18 % celosvětové populace připadá na vysokopříjmové země[8]. Příznačným pojmenováním globální nerovnováhy ve výzkumu a péči v oblasti DMO je „problém 10:90“ popsaný v Global Burden of Disease[9]. Přestože je méně než 10 % našich znalostí o DMO založeno na výzkumech provedených v zemích s nízkým a středním příjmem, je pravděpodobné, že vice než 90 % dopadu DMO na veřejné zdraví („public health“) nese obyvatelstvo právě v těchto zemích. Důkazem velmi skromného objemu výzkumu DMO v zemích s nízkými a středními příjmy (LMIC) je například přehledová studie o DMO publikovaná v roce 2004, která mezi 200 zdroji zmiňuje pouhou hrstku publikací odkazujících na výzkum LMIC[10]. Jiná přehledová práce[11], zaměřená na epidemiologii DMO lakonicky konstatuje, že o prevalenci DMO v méně rozvinutých zemích nelze činit žádné závěry[12]. Je možné, že k této nerovnováze přispívají jazykové bariéry nebo publikační zkreslení, pravděpodobně však výzkum chybí nezávisle na jazyce. Například v systematickém přehledu z roku 2009 zaměřeném na výskyt neurologických vývojových poruch v Mexiku – země se středním příjmem a 117 miliony obyvateli – nebyla identifikována ani jedna studie či zdroj dat o výskytu DMO v Mexiku[13]. Další přehledová studie[14], která se přímo zaměřila na epidemiologii DMO u dětí v méně bohatých zemích, vyjmenovává pouze tři studie splňující daná kritéria a podávající populačně založené odhady prevalence DMO.
I přes dosavadní nedostatek výzkumu existují důkazy, že DMO začíná v nízko a středněpříjmových zemích být pojímána jako problém veřejného zdravotnictví a že v těchto zemích začíná probíhat výzkum. Tato kapitola si klade za cíl doplnit témata zpracovaná v ostatních částech knihy přehledem o tom, co je známo o výskytu DMO, jejích rizikových faktorech a přístupech k jejímu zvládání, či o tom co lze vyvodit ze studií prováděných v nízko a středněpříjmových zemích.
[1] Kavic and Perat 1998, Robertson, Svenson, and Joffres 1998, Stanley, Blair, and Alberman 2000, Suzuki and Ito 2002, Surveillance of Cerebral Palsy in Europe 2002, Paneth, Hong, and Korzeniewski 2006, Reid, Carlin, and Reddihough 2011
[2] Yeargin-Allsopp et al. 2008, Kirby et al. 2011
[3] Nelson a Ellenberg 1986, Ahlin et al. 2013
[4] Hurvitz et al. 2013
[5] Rosenbaum et al. 2008, Hurvitz et al. 2013
[6] Kruse et al. 2009, Park et al. 2011
[7] Rainu et al. 2005, Andrews et al. 2013
[8] Population Reference Bureau 2012
[9] Bloom et al. 2006, str. 118
[10] Koman, Smith a Shilt 2004
[11] Paneth, Hong, and Korzeniewski 2006
[12] Stanley, Blair a Alberman 2000, Paneth, Hong, and Korzeniewski 2006, Reid, Carlin, and Reddihough 2011 , str. 261
[13] Poblano, Arteaga a Garcia-Sanchez 2009
[14] Gladstone 2010